Já jsem už nevěřil v lásku.
Víš, můj život visí na vlásu.
Myslel jsem, že budu sám,
že šanci pro život nemám.
Pak ve tmě světlo a to
mě tehdy spletlo.
První pohled na tebe
způsobil můj let do nebe.
Moje city se začly bouřit
a já začal v lásku věřit.
Říkal jsem si, svět není
tak krutý, když existuje
víla, jako ty.
A teď jsme spolu...
Bohužel mám velkou vadu,
jsou to deprese.
Já se snažím, ale dochází mi
síly... Jenže žít bez víly?...
Je mi tak líto
hrozně mě bolí to,
že tě trápím a ubližuji.
Když se na mě směješ,
tak nic krásnějšího není
a věř mi to vše mění.
Já své city skrývám...
POČKEJ TOHLE JSOU JEN KECY
JEDEN VERŠ VYSTIHNE VŠE:
MILUJI TĚ