Nenávidím se, možná pro tu svou krásu,
kvůli ní to vše ztrozkotalo, co se dalo.
Proč jsi mi utekla?
Že jsem krásný pro tebe, jsi mi lhala.
Nenávidím a štítím se prstů,
které v tobě byly.
Nechci a štítím se mých rtů,
které tebe líbaly.
Jsem tak prázdný...
Už není srdce s tělem,
pouze jsem jen já tím tělem.
Já ti věřil, já ti jej dal, to srdce
a ty? Utopila jsi jej v řece.
Protože už srdce nemám...
nikdy nebudu milován.
Tak končí příběh lásky, která se měla stát na celý život... Děkuji za tu bolest...