close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Plno otázek a málo odpovědí

4. prosince 2011 v 23:04
Člověk se narodí, jako krásná nedotčená bytost, která vidí jen a jen pravdu. Postupem času se mění, stoicisimus říká a mně to celkem i sedí, že to společnost mění tuto krásně čistou bytost. Jsme vychováni rodiči, kteří nám říkají, jak jsme skvělé a vydařené děti a snaží se nám alespoň nějakou dobu ten život ulehčit. Bohužel pak z toho vyplývá, že můžeme všechno a že jsme dokonalí a věříme tomu. Televize nám podsouvá příběhy "ze života" a kvůli nim si pak myslíme, že se staneme rockovými hvězdami nebo světoznámými herci, ale to se nestane. Pravda bolí.
Společnost se tváří, že všichni od útlého věku vyděláváme velké peníze a proto se nemusíme bát velkých splátek a můžeme si brát plno úvěrů, protože každý je podnikatel, který je velmi úspěšný, ale i tohle je lež. Pořád je extra víc lidí, kteří se snaží prožít život. Ten svůj dar... bohužel kvůli vůdčím osobám to není jednoduché,vůdčí osoby myslí jen a jen na sebe a další myšlenka je, kde ještě víc nakrást. Všichni to tušíme, ale media nám podsouvají něco jiného, jenom sem tam proběhne zmínka o něčem špatném, ale hned na to se objeví zpráva o narozeném tygřím mláděti. Ano je to krásná zpráva, jenže tím se pak znehodnotí předešlá zpráva, která nás srazí do kolen.
Pořád se setkávám s tím, že vysoká škola je důležitá, aby jsem se pak mohl zařadit mezi onu "elitu" a mohl si užívat. Představa je to příjemná. Když se nad tím zamyslím, tak moji vrstevníci tvrdí, že vysoká škola je základ a že musí jít na vysokou školu. Moje logická reakce je, proč vlastně se snaží dostat na vysokou a v podstatě je jedno kam,hlavně někam. Odpovědí je, že dotyčná osoba neví a nebo chce mít status studenta, aby neplatil různá pojištění... Myslel jsem, že studium je kvůli tomu, aby člověk věděl víc, aby měl rozšířené obzory. Dobře, pořád to akceptuji, ale pravda je, že i když člověk bude mít onu vysněnou(jakoukoli) vysokou, někdo bude muset dělat práce ruční, za chvíli budeme všichni vysokoškoláci a jak se pozná kdo je doopravdy ten důležitý, jak se pozná významný jedinec, který by měl vést obyčejné lidi? Takže podle všeho truhlář bude mít vysokou školu, dělník také apod. Má to smysl? Člověk neví kdy umře, třeba umřu za 20 dní a celých 20 let jsem se jen učil a v podstatě k ničemu. Nebo umřu ve 30 a abych byl dooprvady uznáván budu studovat tak do 27 (+ - třeba první škola mě bavit nebude). Děsí mě představa, že polovinu života budu trávit v knihách. Nedávno jsem si pročítal Řecké báje... nikde žádná zmínka o hrdinovi/vysokoškolákovi.
Můj pohled na vše je dekadentní. Jsem narcis, mám velké sebevědomí a občas slýchám, že jsem arogatní... Možná bych takový nebyl, kdyby se lidi chovali jinak, jdu ulicí a všichni mají hlavu namířeno dolů, ovšem tam nic nehledají, vyhýbají se pohledům ostatních. Smutné. Smutné. Možná právě proto přichází změna, tušíme to a cítíme tu velkou změnu, postupně přichází. Sice to není konec světa, jako planety. Je to konec světa, tak jak jej známe. Bude velké utrpení, jsme smutná generace, která bude nejvíce trpět. Profesoři, prarodiče a další chytří lidé se nám smějí, prý nemáme žádnou velkou válku, nemáme cíle. Bohužel my je nepotřebujeme, když polovina z nás umře. Názory typu:,, Můj táta měl velkej problém-nacisty, já měl menší problém, ne tak hrozný, ale bylo to na hovno-komunisty, ale co máte vy?... My máme ten nejhorší boj, my bojujeme sami s sebou. Bojujeme jestli máme vůbec žít, bojujeme... bojujeme se vším. Smůla je, že bojujeme nejem s sebou, ale také mezi sebou. Bílej jde do bílýho, Čech jde do Čecha. Jakoby každý neměl starostí dost. Bohužel člověk když se nad tím zamyslí je to kruva na píču a nejde se pak dívat na svět optimisticky. Řekne si co nás ještě čeká, to ještě toho nemáme dost, neni to takhle už dost, chce mi někdo říct, že tohle je ještě málo? Ano je to málo, zajímám se mystiku a další věci, kdyby jsem sem napsal, co a jak je, nikdo mi neuvěří a nemá smysl se o tom zmiňovat. Udělal jsem chybu, v Indii jsou tzv. Palmové listy. Tyto spisy jsou tam od pradávna, je na nich psán osud každého člověk na zemi. JE to pravda. Nemá cenu se to snažit pochopit, je to tak. Já i ty i tvoji rodičové tam mají přesně popsán osud. Evropa má taky svůj osud. Já jej přečetl, sedí vše, co tam je napsáno. Po přečtení jsem se ožral...
Takže když to shrnu, moje generace má jediný úkol- přežít. Přežijeme a nastane Ráj za 50 let. Každému přeji štěstí a sílu na ten boj.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama